Chtěla bych předávat své poznatky, radost, harmonii a lásku co nejvíce bytostem to bude možné. Moje přání je, aby se co nejvíce lidí na této planetě mělo pohádkově, prožívali život, jaký si přejí, s lehkostí, elegancí. A žili své vztahy, práci i osobní život v harmonii a lásce. Možná je to utopická myšlenka a touha, ale raději budu doufat v utopii a prožiji svůj život v přítomném okamžiku, zasvěcený pomoci druhým, než se utápět v zoufalství...

Vše začalo když jsem byla ještě malá. (No hypoteticky vše začalo ještě něž jsem se narodila, ale pro lepší pochopení uvádím příběh až od svého narození 😊). Jako dítě jsem si moc ráda hrála s plyšáky. Vždy jsem si hrála na záchranu a obvazovala jsem je. Živě si  vybavuji opičku, která měla obvázanou hlavu a ruku. 😉 Každý mi tak od dětství říkal, "ty pořád někomu pomáháš, určitě z tebe bude doktorka". Jak mocná je lidská psychika, tyto věty a rady se natolik zakódovaly do mé malé dětské mysli, že až do začátku gymnázia jsem tvrdila, že ze mne bude doktorka... Role psychologa tenkrát nebyla v Čechách moc rozšířená, byla spíše přehlížená a kdo chodil k psychologovi, byl "blázen, cvok, protože musí ke cvokaři"... tudíž ani zdaleka nenapadlo moje drahé příbuzné, že fakt, že zachraňuji plyšáčky nemusí nutně znamenat, že ze mne bude lékařka. Pomáhat se nechá i jiným způsobem. Na což jsem přišla právě na Gymnáziu v Soběslavi, kdy jsme měli takzvané ZSV neboli základy společenských věd. Pan učitel Jindra začal svým vstřícným a zábavným způsobem vyprávět o psychologii, jakožto o jedné ze společenských věd. Úplně mě jeho vyprávění pohltilo, tato věda mě fascinovala a chtěla jsem ji probádat hlouběji. (Asi nemusím zmiňovat, že v té době jsem ze ZSV měla za 1. 😊) Čím více jsem se nořila do tajů psychologie, tím více mne fascinovala. No a kde se dozvědět více o psychologii, než na VŠ obor psychologie. Nastoupila jsem do Prahy. Nebudu vám vykládat, že všechny přednášky byly nesmírně záživné a každý z profesorů uměl látku skvěle vyložit...ne... ale ani jednou jsem během studií nepochybovala o svém rozhodnutí. Každý den jsem věděla a byla skálopevně přesvědčená, že lepší obor pro svůj život jsem si vybrat nemohla.

Co začalo obvazováním plyšáčků skončilo s diplomem v ruce a titulem Mgr. 😊 

Věřím, že se na Zemi všichni rodíme s nějakým plánem, řekněme učebním, nějakou vizí, co budeme dělat. A pak je na nás, jestli tuto cestu následujeme, či nikoliv. Jak píšu výše, narodila jsem se s plánem pomáhat lidem na jejich cestě. Moji rodiče mi v tomto plánu nijak nebránili, za svůj život jsem neslyšela měla by jsi jít na tuto VŠ, nebo dělat toto a toto... podporovali mě, ať jsem se rozhodla jakkoliv a za to jsem jim vděčná... 🙂 

Už od dětství jsem si četla knihy o čakrách, meditacích, andělech a drahých kamenech, a věřila jsem, že je tady NĚCO, je jedno jak si to pojmenujeme Bůh, Síla, Život, Vesmír,.. osobně nejraději používám výrazy jako Universum, Energie. Věřila jsem, že přeci tohle všechno co vidíme, cítíme a prožíváme nemohli vymyslet lidé. Věřím, že je tu něco přesahujícího.. a když jsem porodila naši prvorozenou dcerku, jen se ve mně tento pocit ukotvil... Můj děda se mě jednou zeptal, přeci nevěříš, že Ti to co máš v kočárku seslal Bůh nebo ta tvoje energie... a já mu odpověděla ANO. věřím. A naoplátku jsem se ho zeptala, přeci nevěříš, že z tak malé buňky vznikla lidská bytost NÁHODOU, bytost, která se narodila s prstíky, nehtíky, vlásky a všemi orgány... (ano vím, jak funguje početí po biologické stránce) ale uznejte sami, nepřišlo vám nikdy divné JAK TO?

Jak to všechno vzniká, jak to, že z žaludu vyroste strom, jak to, že naše fenka, když porodila dvě štěňata věděla přesně co má udělat, aniž bychom jí pomáhali, jak to, že slunce ráno vyjde a večer zapadne.. mohla bych pokračovat, ale už asi chápete, kam tím mířím. 🙂 Vždy mě zajímaly odpovědi na tyto otázky, nejvíce odpovědí dostávám skrze meditaci, možná právě proto medituji už od dětství. 

A na NÁHODY NEVĚŘÍM. 🙂 Když si vybavím jen moment setkání s mým manželem a kolik \"náhod\" k tomuto setkání vedlo, přijde mi to dodnes magické, neuvěřitelné. Nikdy jsem nezažila lásku na první pohled až do 2.12.2013...Někdo by řekl, že to bylo jako z amerického filmu...Čas se tehdy zastavil, všichni lidé kolem zmizeli, nebylo nic, než my dva a přítomnost, ta energie byla hmatatelná. Moje vnitřní já, má duše se propojila s tou jeho, navěky...Vše se nám děje z nějakého důvodu, i když ho možná nevidíme (nebo nechceme vidět) hned, důvod to má. Všechny důvody neznám, já nejsem ta Energie, Bůh, jen jeho součást 😉 Proto nedokážu vždy odpovědět, proč se vám to či ono právě teď děje, ale vím, že když se na chvíli posadíte a zhluboka dýcháte, po nějakém čase se na váš \"problém\" můžete podívat z jiného úhlu pohledu a najednou není tak markantní.
Všimli jste si někdy, že když necháte své myšlenky volně proudit, přijdou jiné... 

KURZY

Během svého života jsem navštívila mnoho kurzů. Ty které se týkají přímo mého oboru jsou například Kineziologie, Reiki I. i II. stupeň, Relaxační techniky, Taneční a pohybová terapie, Základy meditace, Poradenská práce s klienty v přístupu zaměřeném na člověka, Nácvik poradenských dovedností, Neverbální komunikace v teorii a praxi, Recovery a Self management (AJ), Fundamentals of Logotherapy and Existential Analysis (AJ), Interpersonal Conflict Resolution (AJ), Introduction to Client-Centred Psychotherapy (AJ), Grafologie pro život, Stop stres , Co úspěšní znají aneb jak na stres, strach a další omezující emoce a stále přibývají další. Tento průběžný sebe rozvoj mě baví a neustále také zkvalitňuje mou práci s vámi.

KNIHY

Miluji autory jako Laurent Gounelle, Robin S. Sharma, Michael Neill, Doreen Virtue, Eckhart Tolle, Miguel Ruiz, Carol Dweck, Bruce H. Lipton, PhD., Napoleon Hill, Allen Carr, Tony Buzan a další.

Převahu v naší velké knihovně zabírají knihy o seberozvoji, psychologii, spiritualitě (duchovnu), pracovním rozvoji...

MEDITACE

Sama medituji od dospívání...už je to více než 17 let, při meditacích mi přicházejí různé nápady, prozření, utřídím si tak myšlenky. Meditace je pro mě více než pár minut relaxace a klidu, je to můj způsob života. Snažím se většinu času trávit v meditativním stavu mysli, abych na svou rodinu a okolí mohla působit a jednat s nimi v klidu, vyrovnaně, harmonicky, plná nadšení a optimismu.

TECHNIKY

Kineziologie, EFT, Léčebný kód, meditace, reiki, bublina, channeling...

MOJE RODINA

Celá moje rodina mě vede k trpělivosti. Bývala jsem v pubertě netrpělivá a taková "hrr", ale s postupem času, spoustou meditací, kurzů, studia, knih a žitím se členy mé původní (rodiče, brácha, psi a kočky) a nynější (manžel, děti, psi) domácnosti jsem se naučila reagovat v klidu a trpělivě (uznávám jde mi to jen v 95% případů... nejsem perfektní, jen dokonalá :)). S manželem se neustále vzděláváme jak externě, tak i vzájemně. Obohacujeme jeden druhého svou přítomností. Moje dcera a dvě fenky mě učí přítomnému okamžiku. Oni jsou v něm neustále a to mne fascinuje. Mně to nedá a občas uniknu do minulosti či budoucnosti. Ovšem čím déle jsou v mém životě, tím více se učím setrvávat v přítomnosti a je nutno podotknout, že je mi tu mnohem lépe. Vždyť kde jinde se dá tvořit, hýbat se, milovat, dýchat, radovat se nebo i plakat, když ne právě TEĎ!